Velký Vendéeský hrubosrstý baset

Grand Basset Griffon Vendéen

Velikost plemene	Malá plemena
Délka života	12 - 14 let
Hmotnost pes	25 kg
Kohoutková výška pes	39 - 44 cm
Země původu	Francie
FCI Sekce	1.3 - malí honiči
Pobyt plemene	zahrada
Využití plemene	Lovecká plemena

Popis
Příbuzná plemena
Doporučené produkty
Profily mazlíčků

Osrstění
Tvrdá a ne moc dlouhá srst, rovná, nikdy není hedvábná nebo se strukturou vlny. Praporce nesmí být příliš bohaté

Barva srsti
Černá s bílým stříkáním (černý bělouš); černá s pálením; černá s pískovými znaky; plavá s bílým stříkáním (oranžový bělouš); plavá s černým sedlem a bílým stříkáním (trikolor); plavá s uhlováním (černé konce chlupů); písková s uhlováním a bílým stříkáním; písková s uhlováním; Tradiční pojmenování: zbarvení zaječí, vlčí, jezevčí, divočáka

Celkový dojem
Rámec je velmi mírně obdélníkový, nohy jsou rovné, jeho tělesná stavba je stavbou baseta a nesmí připomínat malého briqueta. Je harmonicky stavěný a elegantní

Historie
U plemene „Griffon vendeén“ jsou jako u jediného hrubosrstého honiče ve Francii, zastoupeny ještě dnes čtyři velikosti. Za vlády Ludvíka XII. (1498 – 1515) byl bílý pes sv. Huberta spářen s brakýřem z Itálie, patrně předkem dnešního segugia, který patřil královskému kancléři zvanému tehdy „Grifier“. Z tohoto spojení vzešel mimo jiné bílý pes se žlutou skvrnou na lopatce, který byl velice dobrý při lovu. Tento pes se hojně používal pro plemenitbu a stal se tak zakladatelem dalšího „čistého plemena“ zvaného Greffiers“. Z tohoto názvu měl postupem času vzniknout název griffon a v dnešní době se označují všichni hrubosrstí psi jako Griffon. Dále se na vzniku tohoto plemene podíleli dnes již vymřelí Chien de Bresse, Poitevin, plaví bretaňští griffoni a také „šedí psi Sv. Ludvíka“. Z tohoto vzniknul velký vendéeský hrubosrstý honič Velký vendéeský hrubosrstý baset je nízkonohou formou tohoto velkého vendeéského honiče. Pozdější zprávy jsou z konce 19.století a popisují již psi téměř takové podoby, jak je známe dnes. V roce 1890 se ve Francii zmiňuje pan Le Couteulx de Canteleu o chovu pozoruhodných basetů právě v regionu Vendée. Vyskytovali se v malém množství, byli střední velikosti, s hrubou srstí bílého zbarvení se žlutými a šedými skvrnami, silné stavby těla, ne příliš dlouzí a velmi vytrvalí. V této formě je znali lovci již v 50.letech 19.století a oblíbili si je zejména pro jejich vytrvalost.Vendéeští baset-griffoni nebyli v té době ještě exteriérově ustáleným plemenem, byli variabilní s hlediska velikosti, typu i druhu osrstění. Dnešní rozdělení na dva typy – malý a velký hrubosrstý vendéeský baset však neexistovalo, tato dvě plemena byla v minulosti chována často společně a společné používání v chovu nebylo nijak omezeno a často docházelo ke křížení mezi jednotlivými velikostními rázy. První rozdělení bylo provádeno na konci 19. století hrabětem d´Elva, který hledal jedince s rovnýma nohama. Byl to však Paul Dezamy, kdo měl zvláštní zodpovědnost za upevnění typu. Byl vyrozuměn, že za účelem lovu na zajíce bylo zapotřebí psů určité velikosti. Upevnil tedy velikost zhruba na 43 cm.

Povaha
Je poněkud svéhlavý, ale i přesto poslušný; Je na jeho cvičiteli, aby jej ovládal. Velký vendéeský hrubosrstý baset je v dnešní době používán především při lovu se zbraní. Pro svůj vrozený vášnivý zájem o stopu zvěře, přirozenou hlasitost na stopě, vynikající nos, vytrvalost, obratnost, průchodnost neprostupným terénem a pohyblivost jsou využíváni v lovecké praxi při práci při dosledu veškeré srstnaté zvěře, od zaječí po černou. Není bezhlavě ostrý, je však odvážný, obratný a pohyblivý. Je nejrychlejší ze všech basetů, bystrý, odvážný, poněkud svéhlavý. Jeho hluboký silný hlas, odpovídající spíše velkým plemenům, je v lese daleko slyšitelný. Je potřeba ho zvykat od prvních dnů na přivolání; jeho výcvik je souhrnem odměn a sankcí, aby se nestalo, že by vám přestal věřit. Velice dobře vychází i sdětmi a toleruje i jejich občasné překročení hranic únosnosti společných her. Jako plemeno psů, původně chované ve smečkách, je naprosto neagresivní vůči jiným psům. Při své bystrosti, ostražitosti a bdělosti upozorní na vše, co se v jeho teritoriu děje. Pouze však upozorní, protože vendéeni bezmezně milují lidi a při své přátelské povaze nikomu neublíží. Kdo by chtěl psa na hlídání, musí se obejít bez vendéena, protože ten stejně nadšeně vítá jakoukoliv návštěvu, ať přichází s dobrými či nedobrými úmysly. Kvalitní osrstění hrubými pesíky a hustou podsadou ovlivňuje jeho otužilost a poskytuje mu ochranu před nepřízní počasí, ať jde o nízké zimní teploty nebo letní vedra. Přes tuto otužilost není vhodný pro trvalé umístění do kotce. Potřebuje společnost a co největší kontakt s lidmi. Velký vendéeský hrubosrstý baset potřebuje dostatek pravidelného pohybu. Jejich ohromná vitalita, živý temperament, obratnost a pohyblivost jim dávají předpoklady pro lov, ale i pro agility, canicross a jiné pohybové aktivity.