Svatobernardský pes

St. Bernhardshund (Bernhardiner)

Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští

Svatobernardský pes nikdy není agresivní či zlostný. Ač je většinou velmi dobrý hlídač, mimo své teritorium je velice přátelský.

Velikost plemene	Velká plemena
Délka života	11 let
Hmotnost pes	50 - 91 kg
Kohoutková výška pes	70 - 90 cm
Země původu	Švýcarsko
FCI Sekce	2.2 - Molossoidní plemena, psi horského typu
Hmotnost fenka	50 - 91 kg
Kohoutková výška fenka	65 - 80 cm
Pobyt plemene	zahrada
Využití plemene	Služební plemena

Popis
Příbuzná plemena
Doporučené produkty
Profily mazlíčků

Osrstění
Krátkosrstá varieta (s patrovou srstí): krycí srst hustá, hladká, přiléhající a hrubá. Podsada bohatá. Stehna s lehce vyvinutými kalhotami; ocas hustě osrstěný.
Dlouhosrstá varieta: středně dlouhá rovná krycí srst s bohatou podsadou. Obličejová část hlavy a uši s krátkou srstí; na zádi a kyčlích většinou srst trochu zvlněná; hrudní končetiny s praporci; silně vyvinuté kalhoty na stehnech; ocas huňatý.

Barva srsti
Základní barva bílá s menšími nebo většími červenohnědými plotnami (bílá s plotnami) až splývající červenohnědá přikrývka na hřbetě a bocích (plášťové zbarvení) Roztrhaný plášť (přikrývka přerušovaná bílou) se hodnotí jako rovnocenný. Žíhaná červenohnědá je přípustná. Hnědožlutá se toleruje. Tmavé lemování na hlavě je žádoucí. Nádech černé na těle se toleruje.
Předepsané bílé odznaky: hruď, tlapy, špička ocasu, pás kolem čenichu, lysinka a skvrna na týle.
Žádoucí bílé odznaky: bílý límec, symetrická tmavá maska.

Celkový dojem
Existují dvě variety svatobernardského psa:

krátkosrstá varieta (s patrovou srstí) a dlouhosrstá varieta. Obě variety jsou pozoruhodné velikosti a celkového vzhledu; mají harmonické, silné, houževnaté a svalnaté tělo s impozantní hlavou a pozorným výrazem.

Historie
V průsmyku Velkého Sv. Bernarda ve výši 2469 m nad mořem založili mniši v 11. století hospic určený jako útočiště pro cestující a poutníky. V tomto hospicu se od poloviny 17. století chovali na hlídání a na ochranu velcí horští psi. Existence těchto psů je doložena obrazově od roku 1695 a písemně poznámkou v písemnostech hospicu z roku 1707. Tito psi se brzy začali používat jako průvodci a zvláště jako záchranářští psi pro cestující zbloudilé v mlze a ve sněhu. Kroniky publikované v řadě jazyků hovoří o četných lidských životech, které tito psi vyrvali jisté smrti, a ústní zprávy vojáků, kteří v roce 1800 překročili tento průsmyk s Napoleonem, zvýšily v 19. století popularitu bernardýnů, kterým se v té době říkalo „pes Barry“, po celé Evropě. Legendární Barry se stal pravzorem psa – záchranáře.
Přímými předky svatobernardského psa byli velcí sedláčtí psi značně rozšíření v okolí, kteří byli vyšlechtěni během několika málo generací podle stanoveného ideálního typu až do dnešní podoby tohoto plemene. Jako první začal doklady o předcích svých psů vystavovat v roce 1867 Heinrich Schumacher z Hollingenu u Bernu.
V únoru 1884 byla otevřena švýcarská plemenná kniha SHSB (Schweizerische Hundestammbuch); vůbec prvním záznamem byl bernardýn Leon a dalších 28 záznamů se týkalo rovněž bernardýnů. Dne 15. března 1884 byl v Basileji založen Švýcarský klub pro svatobernardské psy. U příležitosti mezinárodního kynologického kongresu 2. června 1887 byl svatobernardský pes oficiálně uznán jako švýcarské plemeno psů a standard tohoto plemene byl prohlášen za závazný. Od té doby je bernardýn švýcarským národním plemenem.

Povaha
Povaha přátelská; temperament klidný až živý; ostražitý. V mladém věku je hravý, veselý, dovádivý až bouřlivý. Jak se pomalu stává dospělým zklidní se, začne být více sebevědomý, ale zároveň si ponechá dobrosrdečnost a vlídnost. Nikdy není agresivní či zlostný. Ač je většinou velmi dobrý hlídač, mimo své teritorium je velice přátelský. Dokáže být ostražitým hlídačem, i když zbytečně nevstává. Přesto mu nic neunikne. Objeví-li se známý člověk, zůstává naprosto klidným, proti příchodu cizího člověka rychle zasáhne. Zbytečně neštěká a to ani tehdy, štěkají-li zbůhdarma psi ze sousedství. Má znamenitý místní orientační smysl a vynikající sluch. Doslova miluje děti a je k nim někdy až přehnaně tolerantní. Proto je zapotřebí omezovat spíše děti v jejich chování, než kontrolovat chování bernardýna k nim. Nebezpečná jim může být pouze jeho velikost, váha a tak trochu jistá nemotornost. Právě díky těmto vlastnostem potřebuje včasnou výchovu a základní výcvik. I když je zapotřebí hodně času a pevných nervů, s velkou dávkou důslednosti, ale také lásky, vychováte z něho vynikajícího, poslušného, rodinného psa. Učí se spíše pomaleji, ale naučené cviky jen tak nezapomene. Přestože se dnes pro svou přílišnou mohutnost již k záchranářské činnosti nehodí, je stále velmi silný a může se naučit tahat vozík či v zimě sáně. Ke klimatickým podmínkám je velice odolný, letní vedra by měl však trávit v klidu a stínu se sníženou fyzickou aktivitou.