středoasijský pastevecký pes (Stredneasijatskaja Ovčarka, alabaj)

plemeno bezpochyby blízce spřízněné s kavkazským pasteveckým psem. Vyskytuje v několika různých typech v Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu. Popsal a standardizoval ho ve 30. letech 20. století sovětský kynolog A. P. Mazover. Po stránce povahové je to pes velmi ostrý, samostatný, vynikající ochránce stád ovcí a jiného dobytka, neohrožený. Uši a často i ocas se v zemi původu krátce kupírují. Srst je drsná, rovná, s dobře vyvinutou podsadou. Na hlavě a přední straně končetin je krátká a dobře přiléhající. Podle délky srsti se psi rozlišují na dlouhosrsté (7–8 cm) na hřbetě a po těle, zejména pak na uších, krku, zadní straně hrudních a pánevních končetin a na ocasu, a krátkosrsté (3–5 cm) s hladkou srstí. Zbarvení bílé, černé, šedé, plavé, rezavé, vlkošedé, žíhané, strakaté a skvrnité. Kohoutková výška psi min. 70 cm, feny min. 65 cm, hmotnost psi min. 50 kg, feny 40 kg. FCI standard č. 335. Země původu SSSR.