Plavý bretaňský honič

Griffon Fauve de Bretagne, Plavý bretaňský griffon

Velikost plemene	Střední plemena
Délka života	12 - 13 let
Hmotnost pes	18 - 22 kg
Kohoutková výška pes	48 - 56 cm
Země původu	Francie
FCI Sekce	1.2 – střední honiči
Pobyt plemene	zahrada
Využití plemene	Lovecká plemena

Popis
Příbuzná plemena
Doporučené produkty
Profily mazlíčků

Osrstění
Velmi tvrdá, suchá, dost krátká srst, nikdy nemá strukturu vlny, ani nesmí být kudrnatá; obličej nesmí být příliš zarostlý.

Barva srsti
Plavá, od zlatavě pšeničné až po cihlově červenou. Několik černých chlupů roztroušených v úrovni hřbetu a na uších je přípustné. Někdy se vyskytne bílá skvrna na hrudi, což je nežádoucí.

Celkový dojem
Je to pes kostnatý a svalnatý, velmi otužilý a velmi odolný. Je to aktivní pes, dobře přizpůsobený lovu v obtížných terénech.Má výborný nos a vytrvalý hlas (krátké opakované výštěky).

Historie
Plavý bretaňský griffon je jedno z nejstarších francouzských plemen honičů, neboť již v 14. století měl jistý Huet de Ventes smečku, složenou ze psů tohoto typu. Plavý bretaňský hrubosrstý honič je také zmiňován v knize Královský lov (1570), napsané francouzským králem Karlem IX. Byl hojně využíván až do 19. století v Bretani k lovu vlků, když vlci vymizeli, plemeno spělo k úpadku. V kronice Joanesse Monumentensise se uvádí, že trójský princ Brutus zavraždil svého otce, a proto musel prchnout do Británie. Na svém útěku vzal s sebou z Řecka lovecké psy, které ale při převozu do Británie musel ponechat v Bretani. Z těchto řeckých psů vznikl pak údajně plavý bretaňský hrubosrstý honič. Badatel zabývající se honiči, Laska, této legendě přisuzuje určitou pravdivost a poukazuje na velkou podobnost tohoto plemene s istrijským honičem. Na začátku 19. století došlo k úbytku počtu vlků a plavý bretaňský griffon byl nahrazen menšími formami honičů a plemeno spělo k úpadku.V roce 1949 byl založen Marcelem Pembrunem „Klub Plavého Bretaňského“, jehož úkolem bylo zachování těchto psů, kteří již se vyskytovali jen vzácně, standard byl přijat r. 1951. Po roce 1980 se pod vlivem Bernarda Vallée podařilo, že si plavý bretaňský griffon, ale rovněž i plavý bretaňský basset zajistili místo v rodině francouzských honičů. Hlavním cílem chovatelského klubu zůstává heslo: „především lov“.

Povaha
Plaví bretaňští griffoni jsou vášniví lovci, přesto velmi milí ve vztahu k člověku, společenští, s přátelskou a vyrovnanou povahou. Snadno se přizpůsobují všem druhům loveckých terénů a všem druhům zvěře. Při lovu jsou odvážní, šikovní, houževnatí a přizpůsobiví. Jsou podnikaví a schopní, ale mají také vrozenou schopnost držet se ve smečce. Jsou snadno voditelní, poslušní a mají dobrou orientaci.