Peruánský naháč

Perro Sin Pelo del Perú

Velikost plemene	Střední plemena
Délka života	12 - 15 let
Hmotnost pes	4 - 23 kg - dle varianty
Kohoutková výška pes	25 - 65 cm - dle varianty
Země původu	Peru
FCI Sekce	6 - Psi tzv. primitivního typu
Pobyt plemene	zahrada, byt
Využití plemene	Služební plemena

Fotogalerie

Popis
Příbuzná plemena
Doporučené produkty
Profily mazlíčků

Osrstění
Bezsrstá varieta: bez srsti, pouze zbytky srsti na hlavě a na koncích končetin a na ocase je povoleno. Někdy pár řídkých chlupů na hřbetu. Tyto chlupy pak mohou být jakékoliv barvy nebo kombinace barev.
Osrstěná varieta: hladká, krátká a přiléhavá srst. Osrstění může být jakékoliv barvy nebo kombinace barev.

Barva srsti
Barva kůže bezsrsté variety může být od černé u černých psů, přes břidlicově černou, sloní čerň, modročernou, všechny odstíny šedé, všechny odstíny genetické modré, tmavě hnědá až po světle plavou. Všechny tyto barvy mohou být jednobarevné nebo se mohou vyskytovat s bíle či růžově zbarveným skvrnami kdekoliv na těle. Bílé nebo růžové skvrny nesmí pokrývat více než 1/3 těla. Jednobarevné zbarvení je preferováno.

Celkový dojem
Celkově jde o elegantního a štíhlého psa, jehož vzhled vyjadřuje rychlost, sílu a harmonii; nikdy nesmí působit hrubým dojmem. Existují dvě variety: bezsrstá, jejímž hlavním znakem je absence srsti po celém těle a osrstěná varieta, která je po celém těle osrstěná.
Dalším zvláštním znakem bezsrsté variety je téměř vždy neúplný chrup spojený s vrozenou alopecií.

Historie
Toto plemeno bylo vyšlechtěno dávno před příchodem Španělů do Jižní Ameriky a pravděpodobně na jeho vzniku nemají zásluhu ani Inkové, ale historie sahá ještě dál do minulosti. Starodávnost a oblíbenost tohoto plemene dokazují četné podobizny na keramice předkolumbovských indiánů. Byl chován zhruba před 3000 lety Inky a patří k nejstarším psím plemenům světa. Inkové toto plemeno měli zřejmě v úctě a pravděpodobně byli tito psi používáni i při obřadech. Peruánský naháč byl během času díky své mimořádnosti předmětem zvědavosti Peruánců. V současnosti existují určité důkazy – například zobrazení psů na keramických předmětech různých civilizací z doby před vznikem incké říše (Virus, Mochica, Chancay, Chancay pod vlivem Tiahuanacoide a Chimu). V mnoha případech zahání neosrstěný pes pumu, hada nebo sokola; výjevy se sokolem jsou nejvýraznější v kultuře Chancay. Jméno Orchidejový pes Inků získal od keřů orchidejí, pod kterými Inkové tyto psy chránili před slunečním svitem. Na procházky chodili pouze při měsíčním světle. Byla to kultovní zvířata vydržovaná především šlechtou a měla výhradně společenský význam. popsat, člověk jej musí vlastnit, aby mohl prožít štěstí, které mu tento pes může dát. Tito nazí psi mají stejnou teplotu jako ostatní rasy, ale kvůli naprosto holé kůži se může zdát, zvláště, když tito pejsci spí, že mají teplotu vyšší. Proto je možné jich využít, stejně jako za dávných časů, k vyhřívání postelí, které jsou jejich velmi oblíbeným místem.
V jeho domově - Peru - je k vidění jen velmi málo. Teprve před několika desítkami let byl dovezen do Spojených státu, kde se začalo s rozšiřováním chovu. Tito psi byli drženi jako rarita díky jejich genetické výbavě, protože v jednom vrhu se vyskytují osrstěná i bezsrstá štěňata. Bezsrstá varieta dosáhla historického milníku, když byla oficiálně uznána jako národní plemeno státu Peru. Stalo se tak roku 1985 během zasedání FCI v Amsterdamu díky iniciativě Ermanna Maniera. On byl autorem prvního standardu plemene, a proto bylo možné registrovat nové plemeno pod jménem Peruánský naháč s číslem: standard 310.
Aby byla varieta registrována, musí být osrstěný jedinec potomkem dvou bezsrstých rodičů náležitě registrovaných v plemenné knize nebo chovné evidenci. Osrstěná varieta může být v chovu použita pouze s bezsrstým jedincem plemene a stejně v následujících generacích. Páření mezi osrstěnými jedinci plemene je zakázáno, stejně jako jejich registrace do jakékoliv plemenné knihy bez řádně registrovaných rodičů. Uznání bezsrsté variety neodsunulo osrstěného příbuzného v zapomnění. Osrstěná varieta přezíraná v chovu se nyní dostává do hledáčku studií genomu, které vyzdvihují genetickou hodnotu plemene, a tím přispívá k zachování a vývoji plemene. Uznání osrstěné variety pro výstavy a chov prospívá rozšíření genetické variability, zlepšení síly plemene a přitahuje nové chovatele.

Povaha
Ušlechtilý a velmi oddaný své rodině, přitom živý a bystrý; vůči cizím se jeví jako nedůvěřivý a ostražitý, je dobrým hlídacím psem. Jsou to podivuhodní, okouzlující psi. Jejich dlouhé tlapky někdy používají téměř jako člověk ruce. Klepou s nimi na dveře, pokládají je lidem, které milují, okolo krku jako paže. Štěňata této rasy se rodí většinou růžová a teprve později se dobarvují. Mají také velkou podobnost s kojenci - cucají si tlapky a zvuky, které přitom vydávají jsou od dětských k nerozeznání. Když je člověk vezme do náruče, mazlí se hlavou a jeho rameny a spokojenost dávají najevo tóny, které jsou naprosto odlišné od zvukových projevů jiných plemen. Peruánci jsou veselí psi, kteří málo štěkají a v žádném případě nepatří do kotce. Své rodině jsou bezmezně oddáni.