Irský soft – coated wheaten teriér

Irish Soft Coated Wheaten Terrier

Velikost plemene	Střední plemena
Délka života	14 - 17 let
Hmotnost pes	18 – 20,5 kg
Kohoutková výška pes	46 – 48 cm
Země původu	Irsko
FCI Sekce	1 - Velcí a středně velcí teriéři
Pobyt plemene	zahrada, byt
Využití plemene	Lovecká plemena

Fotogalerie

Popis
Příbuzná plemena
Doporučené produkty
Profily mazlíčků

Osrstění
Jednoduchá srst. Textura na dotek měkká a hedvábná, nikoliv tvrdá ani drsná. Mladí psi tvoří výjimku. Trimování je přípustné.
Trimovaní psi: Na krku, hrudi a lebce se srst sestřihává těsně u těla, nad očima a na dolní čelisti se ponechává obzvláště dlouhá. Doporučují se „licousy“ (vous). Bohaté praporce na končetinách. Srst na těle se trimuje tak, aby sledovala obrys psa, ale neměnila jeho postavu. Ocas se trimuje nakrátko a tak, aby se úhledně zužoval.
Netrimovaní psi: Nejdelší srst nemá přesahovat 12,7 cm (5"). Srst je hojná a měkká, zvlněná nebo volně zkadeřená. Srst nesmí být za žádných okolností načechraná jako u pudla nebo bobtaila. Psy vystavované v takovém stavu je třeba přísně penalizovat, neboť vyvolávají chybný dojem o typu a plemeni. Vývoji štěněcí srsti se věnuje zvláštní pozornost. Štěňata se zřídka rodí se správně vyzrálou srstí a při posuzování tohoto rysu je nutno postupovat velice obezřetně. Než se vyvine srst dospělého psa, procházejí štěňata několika změnami barvy i struktury srsti. Srst obvykle dozrává mezi 18. a 30. měsícem věku.
Štěňata: Jen zřídkakdy se rodí ve správné barvě a se správnou texturou srsti. Rodí se načervenalá, našedlá a někdy jasně pšeničná. Masky jsou obvykle černé. Někdy se vyskytuje černý pruh podél středu hřbetu nebo černé konečky na srsti na těle. Tyto tmavé znaky s růstem psa mizí.

Barva srsti
Všechny odstíny od světle pšeničného po zlatavě načervenalé zbarvení.

Celkový dojem
Vytrvalý, aktivní, dobře stavěný pes s krátkými bedry, působící silným dojmem. Ani příliš vysokonohý, ani příliš nízký.

Historie
Teriéři byli v Irsku psi nejchudších vrstev obyvatelstva. Psi jim pomáhali lovit tu zvěř, kterou šlechta nechtěla - jezevce, kuny, králíky. Sedláci a chalupníci na chudém irském venkově pocházeli z vojáků a v 16. a 17. století získali jako odměnu za služby poskytované Britské koruně půdu, se nezabývali žádným cíleným chovem psů, drželi jen takové psy, kteří jim pomáhali přežít a nebyli nároční. Velmi často psi putovali z farmy na farmu, křížili se mezi sebou navzájem, až na některé výjimky, kdy chtěl majitel feny použít některého vyhlášeného psa-daviče. Potřebovali psy samostatné, schopné ohlídat a ubránit majetek, odehnat nebo zadávit škodnou, dlouhé hodiny museli pohánět kolesa, která otáčela rožni nad ohništi, a často byli nasazováni proti ostatním psům v rámci psích zápasů. Přitom ale museli být milí k domácím lidem a dětem. Všichni tito venkovští psi byli spíše hrubosrstí, malého až středního vzrůstu a byli chováni v barvě pšeničné, šedé, žíhané, černé a skvrnité. Je pravděpodobné, že na jejich vzniku se podíleli i různí hrubosrstí teriéři z Anglie a Skotska. Tak nejspíše vznikly postupně rozdílné typy teriérů - sedláci začali bránit fenám v náhodném krytí s kolemjdoucími psy, vybírali pro ně psy známé svými schopnostmi - dobré hlídače, daviče, pastevce. Z původně různorodé masy "irských teriérů" se začala formovat jednotlivá plemena. Názory na to, které z těchto čtyř plemen je původní se rozcházejí. Za nejstarší plemeno je považován soft coated wheaten teriér, jehož existence v jihozápadním Irsku je dokladována zhruba 200 let. V okolí Corku a Ballymeny byl chován staroanglický hrubosrstý černo-žlutý teriér, předchůdce dnešního irského teriéra. Z jihu a západu Irska rovněž pochází kerry blue teriér.

Povaha
Čilý a hravý. Dobromyslný. Plně oddaný a věrný svým majitelům. Velmi inteligentní. Spolehlivý, věrný přítel, obranář bez agrese. I když je velmi temperamentní mezi teriéry patří ke klidnějším - je méně ostrý a bojovný než většina ostatních teriérů. V minulosti působil na irských farmách jako pracovní a lovecký pes. Pro farmáře byla tehdy důležitější jeho povaha a pracovní upotřebitelnost, než vzhled a krása. Údajně lovil krysy, drobné hlodavce, ale i zajíce a jezevce. Hodil se k hlídání dobytka i ochraně majetku. Malí rolníci vždy používali Wheaten teriéry na zabíjení škodné a domácí havěti nebo jako pomocníky při práci na statku. Po dlouhou dobu byli tito psi užíváni k těžké práci při lovu jezevců a vyder. V dnešní době již není využíván pracovně ani lovecky, ale pro svůj líbivý vzhled a milou povahu se stal psem společenským a rodinným. Svou vrozenou ostrost na škodnou vyměnil za lásku k člověku. Je stále dobře naladěný, hravý - miluje aportování, skákání přes překážky, rád běhá u kola a zbožňuje dlouhé procházky lesem, je vhodný pro agility. Pro lovecký výcvik má také předpoklady, ale ten se nedá dost dobře skloubit s výstavní kariérou a údržbou jemné srsti. Velmi lpí na svém pánovi a celé své rodině, která tvoří jeho smečku. Celé hodiny si dovede hrát s dětmi. Je velmi inteligentní, rychle se učí, ale ve výcviku potřebuje důslednost! Není to plemeno vhodné pro úplného začátečníka.